My lazy days
in the city
Menu
- Šuplíčky
- Čtu
- Kam ještě lezu
-
Skládka
- prosinec 2009
- říjen 2009
- září 2009
- srpen 2009
- červenec 2009
- červen 2009
- květen 2009
- duben 2009
- březen 2009
- únor 2009
- leden 2009
- prosinec 2008
- listopad 2008
- říjen 2008
- září 2008
- srpen 2008
- červenec 2008
- červen 2008
- květen 2008
- duben 2008
- březen 2008
- únor 2008
- leden 2008
- prosinec 2007
- listopad 2007
- říjen 2007
- září 2007
- srpen 2007
- červenec 2007
- červen 2007
- květen 2007
- duben 2007
- březen 2007
- únor 2007
- leden 2007
- prosinec 2006
Píšu vám nesmysly nepřetržitě už
62 lidí dalo průměrně 1.69 bodů

Ghosts in my mind
...
Byl tu.
Všechno s ním bylo krásné, dokonalé, slunce bylo žlutější, obloha modřejší, tráva zelenější a já šťastná. Růžové brýle mi slušely.
Byl to básník. Uměl krásně vyprávět. Jeho pohádky o velkých láskách, které trvají až do konce života se výborně poslouchaly. Ty o zážitcích, které se dají zažít ve dvou také.
".. Paříž je krásná. Jednou ti jí ukážu. Byl jsem všude. Ale na Vítězný oblouk jsem nešel. Tam půjdu až s tebou."
A já hltala. Hltala a věřila.
A pak najednou nebyl. Ze dne na den. Z růžové černá, z napořád nikdy. Z životní důležitou. Sorry baby but I live rock'n'roll...
Rok bloumání a hledání nového básníka skončil happy endem.
Našla jsem jeho opak.
Růžové brýle dávno vyměnil za dioptrické a tak vidí věci takové, jaké jsou. Pragmatik, realista. Flegmatik. Místo slibování žije. Z pohádek vyrostl, zato zážitky má rád. I ty ve dvou. Chce mi ukázat Paříž..
A já? Hledám růžové brýle, které jsem ztratila, ale nemůžu je najít. Nevěřím, neslibuji. Sama bych svým slibům nevěřila. Někdy mě to mrzí a proklínám básníka, že mi to vzal. Že slovo napořád zní jako hloupý pokus o vtip. Někdy jsem ráda a děkuji mu, že už nejsem tak naivní.
To, co mu ale neodpustím je, že mi vzal schopnost věřit sama v sebe. Věřit tomu, že básníci nechodí po světě, aby odvyprávěli svou sadu pohádek a šli dál. Dávám mu za vinu svou nejistotu a neustálou nedůvěru. To, že si přijdu jako malé dítě, které se při každé hádce rodičů bojí, že se rozvedou.
No.
- [ 21.10.2009 ] [ 20:13 ] [ ] [ ]
- <<< Předchozí článek Následující článek >>>
-
zazpívej koledu
Kamí | 22.10.2009, 13:30:26
Zuzann | 22.10.2009, 13:57:41
Evička | 22.10.2009, 19:24:15
téra | 22.10.2009, 23:30:15
A jinak - k tomuhle článku se určitě ještě vrátim, jako bys vysovila něco, co už jsem chtěla říct dlouho, ale nějak jsem to ignorovala..tak třeba se polepšim.
;)
Jinak nádherně napsané, dokážeš používat přesně ta správná slova a kvalita výrazně převládá nad kvantitou. Přesný opak dlouhých vět bez obsahu. To se jen tak nevidí.
Eminka | 02.11.2009, 14:24:28
http://ty_vis_kdo.bloguje.cz....php
Markét | 26.12.2009, 12:47:52